Máme první noc za sebou. Já můžu prohlásit: "Konečně !!!". Katastrofa. V noci bylo vedro a nedýchatelno, navíc katastrofa v podobě jednoho spolunocležníka, který chrápal neuvěřitelně ! O mně je známo, že co se týče chrápání vydržím hodně. Vždyť když jezdíme z práce na výjezdní semináře, tak mně automaticky ubytovávají s kolegou Davidem, o kterém je známo, že strašně chrápe a nikdo jiný jak já s ním nechce být na pokoji. Ale tohle co jsem zažil je hodně i na mně, Davidovo chrápání je proti tomu ukolébavka. Neumím si představit, jak v tom kamrlíku mohou spát čtyři lidé, během chvilky bylo vydýcháno a neuvěřitelné vedro. 

Tak tady jsme bydleli - je to ten domeček se solárními panely na střeše.

Přesněji podkroví toho domečku, tam je naše ubytování. (Doporučuji pokud budete chtít jet na stejné místo na ryby tomuhle ubytování se vyhněte! Všechna ostatní, včetně karavanů, jsou v pohodě.)

Děláme si snídani, nachystáme věci a vyrážíme na moře. Projíždíme fjordy křížem krážem a téměř nic. Sem tam nějaká malá treska. Já tedy jsem celý tento den nechytil vůbec nic. Jarda dvě malé tresky tmavé. Nebýt Petra, která chytil alespoň jednu větší, tak ti rybožraví nemají ani co na večeři. Odpoledne se vracíme zpátky. Zjišťujeme, že stejně katastrofálně dopadli téměř všichni. Od správce se dovídáme, že v předminulém turnusu to takto bralo nebo spíš nebralo celý pobyt. Všichni jsou z toho špatní, jestli to tak půjde dál...

Tak a přichází další noc, asi do půlnoci sedíme s Jardou, kecáme. Postěžuji si mu na první katastrofální noc a on mi dává vynikající radu. Mám si přestěhovat matrace do kuchyně kde je na ně místo. Okamžitě to dělám. On mi ještě půjčuje ze své postele podložku, kterou má na svých matracích. Super, je z toho téměř normální postel. Mám ji ještě k tomu pod oknem, které necháváme na noc pootevřené. Ulehám a okamžitě usínám.