- Vytvořeno 23. 5. 2017 7:50
- Aktualizováno 23. 5. 2017 7:50
Na první akci "Vlakem na ryby" jsem se rozhodl vyrazit na Labe do Kolína.
Balím si poprvé "cestovní batoh na ryby vlakem" co do něj dát aby toho bylo co nejmíň, ale aby nic nechybělo. Vím, že tento batoh bude potřeba doladit po každé akci, kdy zjistím, že něco chybí, nadbývá nebo je něco špatně. Volím batoh střední velikosti a plním. Tři teleskopické udice, povinná výbava... nakonec i stolička (vždyť není vůbec těžká - to si ostatně říkám téměř o každé věci, kterou přidávám). Výsledek je takto krásně zabalená batoh.
Jsou tři hodiny ráno, vstávám. Rychle uvařit ranní kávu, bez které to prostě nejde, jinak bych "nenastartoval" a zkontrolovat naposledy jestli něco nechybí. Pěšky vycházím na vlak u nás v Petrovicích u Karviné. Cesta mi trvá dvacet minut a je tady první zjištění. Ty "lehké" věci v batohu nejsou tak lehké jak to vypadá...
Vyjíždíme. Přestup v Dětmarovicích, Bohumíně a po čtyřech hodinách jsem v Kolíně. Tam se ke mně přidává můj syn a jdeme k Labi na jeho oblíbené místo. A jéje, je obsazeno, Jdeme tedy jinde kde také sem tam chodí. Situace se opakuje, jdeme dál. Konečně si vybíráme místo .
Zhruba po půl hodině mám docela pěkný záběr, ale vzhledem k tomu, že jsme se ze synem "zakecali" protože jsme se od vánoc neviděli, reaguji pozdě a záběr vychází na prázdno. Po další půl hodině vytahuje syn cejna. Dlouho se nic neděje a syn je neustále nešťastný z toho, že jsme nešli na jeho oblíbené místo. Tam totiž podle něj berou alespoň nádherní karasi a víc by jsme se pobavili jejich chytáním, Přesvědčuje mně že už je to docela dlouho, že možná už rybáři, kteří tam chytali odešli, tak že se tam vrátíme. Chvilku nás zdrží podívaná, jak z cesty sekají autem rákosí na březích řeky a to tak, že sekají až do vody (škoda že jsem si to nenatočil, kamera při tom leží v batohu). Nejsem sice myslivec, ale myslím že v této době v tomto rákosí hnízdí ptáci. Třeba několik divokých kachen jsme tam viděli na vlastní oči. Dospělí utečou, ale co mláďata a vajíčka... Tak auto projelo kolem nás, já začínám balit protože toho mám o něco víc vybaleno. V tom přichází nádherný záběr na synovu udici. Vytahuje nádherně stavěného kapra 48 cm.
Po té co jej pustíme zpět do Labe, přesvědčuji syna, že se tady tedy dá přeci jen chytit ryby, že by jsme měli zůstat. Bohužel neúspěšně. Stěhujeme se. Měl pravdu je již volno a proto zasedáme. Po několika desítkách minut mám záběr, vytahuji karase okolo 40 cm, neměřím a pouštím jej zpět. Asi měl pravdu, že tady jsou krásní karasi.
Po hodině totálního klidu přichází další záběr. Táhnu viditelně pěknou rybu. Bohužel v místě kde jsme chytali jsou ve vodě obrovské betony. Nevím jak, rybě se pod jeden podařilo zajet a má 0,15 se o beton utrhne ani nevím jak. Ještě, že mám montáže dělané tak, že po utržení zátěž okamžitě padá ze silonu. Hodně by mi vadilo, kdyby jej ryba tahala sebou.
No a to byl poslední záběr tohoto dne. Celou dlouhou dobu se nic neděje, takže synova předpověď, že si tady zachytáme nevychází.
Musím balit a odjíždím domů. I přesto, že jsme toho moc nechytili máme za sebou zase jeden krásný den na rybách!
(příště v batohu určitě nebude stolička, raději budu sedět na zemi)
Vyjíždíme. Přestup v Dětmarovicích, Bohumíně a po čtyřech hodinách jsem v Kolíně. Tam se ke mně přidává můj syn a jdeme k Labi na jeho oblíbené místo. A jéje, je obsazeno, Jdeme tedy jinde kde také sem tam chodí. Situace se opakuje, jdeme dál. Konečně si vybíráme místo .
Zhruba po půl hodině mám docela pěkný záběr, ale vzhledem k tomu, že jsme se ze synem "zakecali" protože jsme se od vánoc neviděli, reaguji pozdě a záběr vychází na prázdno. Po další půl hodině vytahuje syn cejna. Dlouho se nic neděje a syn je neustále nešťastný z toho, že jsme nešli na jeho oblíbené místo. Tam totiž podle něj berou alespoň nádherní karasi a víc by jsme se pobavili jejich chytáním, Přesvědčuje mně že už je to docela dlouho, že možná už rybáři, kteří tam chytali odešli, tak že se tam vrátíme. Chvilku nás zdrží podívaná, jak z cesty sekají autem rákosí na březích řeky a to tak, že sekají až do vody (škoda že jsem si to nenatočil, kamera při tom leží v batohu). Nejsem sice myslivec, ale myslím že v této době v tomto rákosí hnízdí ptáci. Třeba několik divokých kachen jsme tam viděli na vlastní oči. Dospělí utečou, ale co mláďata a vajíčka... Tak auto projelo kolem nás, já začínám balit protože toho mám o něco víc vybaleno. V tom přichází nádherný záběr na synovu udici. Vytahuje nádherně stavěného kapra 48 cm.
No a to byl poslední záběr tohoto dne. Celou dlouhou dobu se nic neděje, takže synova předpověď, že si tady zachytáme nevychází.
Musím balit a odjíždím domů. I přesto, že jsme toho moc nechytili máme za sebou zase jeden krásný den na rybách!
(příště v batohu určitě nebude stolička, raději budu sedět na zemi)
