Vytvořeno 10. 5. 2016 19:34

Aktualizováno 22. 5. 2016 8:54

Ze zaměstnání jsem dostal rekondiční pobyt v lázních Poděbrady. Jelikož nepatřím mezi ty co volný čas mezi procedurami tráví v hospodách, rozhodl jsem se vzít sebou rybářské nádobíčko a doplnit svou aktivitu mimo vycházek po městě a okolí také chytáním ryb.

10.5.2016

Vyrážím hned po obědě ve 13.00 hod. Po zhruba 2 km chůzi přicházím k Polabeckému ramenu (revír  411054 - Labe 22). Viditelně navštěvovaná rybáři podle vysezených míst, ale v době mého příchodu jsem byl úplně sám (později dorazili ještě dva rybáři). Na první pohled nádherná voda, plná života. Každou chvíli se projeví i větší ryba. Jsem nadšený a začínám chytat. Bohužel první nepříjemností je zjištění, že žížaly které jsem si přivezl nepřežily. No ale co dělat i tak je napichuji na háček a nahazuji na plavanou. Druhou udici mám nahozenou na položenou. Bohužel záběry nepřichází. Na položenou měním všemožně nástrahy - nic. I na plavanou se rozhoduji chcíplé žížaly vyměnit za umělé naložené v dipu, ale také nic. Přichází sedmnáctá hodina a já musím balit bez jediného záběru, protože v lázních máme večeři. I když den nebyl úspěšný, byl jsem spokojený s odpočinkem v krásném prostředí.

 14.5.2016

 Tak a je sobota. Den kdy mám pouze jednu proceduru, takže mi konečně zbude čas na ryby. Tentokrát padla volba na Kmenovo rameno. Vyrážím hned po obědě. Po zhruba třech kilometrech chůze dorážím na místo. Dýchne na mně úplně jiná atmosféra - divočina. Dostat se k vodě je trochu náročnější, ale není to zase tak velká katastrofa, zvládnout kopřivy po pás a je to. Cestou se zvyšuje adrenalin při pohledu na rozrytou zem divočáky...

A jsem u vody. Přesně opačný první dojem. Totálně mrtvá hladina. Příroda v okolí ale jedinečná! Nahazuji první udici na položenou, pak druhou na plavanou. Neuplynou ani dvě minuty po nahození na plavanou a z ničeho nic splávek mizí pod vodou. Sekám a na konci cítím rybu, no ale u mně zákon schválnosti funguje na sto procent. Po prvním otočení kličkou navijáku cítím jak se mi něco seklo a nemůžu dál navíjet. No jo, vysoká tráva se mi přimotala do silonu! Než se mi ji podaří vytáhnout ryba mizí.

Pak nastává klid. Asi po půl hodině se přede mnou na hladině objevuje opravdu velká ryba, tvarem těla mi připomíná jelce jesena, ale ta velikost...? Záběry stále nic, tu si v klidu asi dva metry ode mně propluje kapr odhadem sedmdesát centimetrů (stačím ho vyfotit, ale moc na fotce není vidět - fotku možno najít mezi ostatními fotkami k tomuto článku). Pak ještě projedou jen o něco menší další dva kapři, ale záběr ani jeden. Po čtyřech hodinách to bez jediného záběru vzdávám a odcházím. Cestou mi to ještě nedá a na chvilku nahazuji přímo do Labe. Není to o nic lepší, tak balím. Když mám již jednu udici sbalenu a chystám se sbalit druhou, přichází na ni záběr. Zhoupnutí a pak prudká rána do udice. Sekám a vím že tam ryba je. Zároveň ale vím, že to není nic velkého. Za chvilku z háčku sundávám asi dvaceti centimetrového sumce, kterého zlákala žížala. Udici hned sbalím a definitivně dnes končím. Takže zase žádná sláva.

17.5.2016

Tak a zpátky se vracím chytat do Poděbrad na Polabecké rameno. Život ve vodě je opět vidět. Chvilku po nahození vytahuji Cejnka malého, což se po chvíli opakuje i na druhou udici. Pak nastává asi půl hodinová pauza v braní. Přichází záběr, vytahuji Sumečka amerického. Těch sumečků je pak ještě několik zhruba ve čtvrthodinových intervalech po sobě. Asi po třech hodinách chytání nastává hodinový klid bez záběru. No a já musím pro dnešní den končit.

18.5.2016

Tak a je tady poslední den mého chytání v Poděbradech. Dnes vyrážím přímo na tok Labe. Zhruba po půl hodině chytání mám první záběr. Vytahuji asi 20 cm Okouna. Těch okounů je nakonec šest a po třech hodinách chytání končím.

Chytání v Poděbradech i Kolíně se mi moc líbilo i když jsem se nějakých výrazných úlovků nedočkal. Krásná příroda, vody plné života... To u nás na Karvinsku není vidět (v minulosti ale bylo), že by byl na hladině neustále vidět život. U nás klidně sedíte u vody tři hodiny a na hladi nic, ani kroužek se neudělá. Ale abych Poděbrady jen nechválil. Setkal jsem se tady s velmi špatným značením revírů. U nás téměř u každé možné přístupové cestě k revíru najdete třeba na stromě cedulku s označením revíru, v Poděbradech ne, ať jsem k revíru přišel z kterékoliv strany nic. I v Kolíně to bylo v pořádku, přicházíme k Legerovu ramenu a už z dálky vidím cedulku s označením. Tady v Poděbradech by se měli nad sebou rybáři zamyslet. Jediné co dokázali označit byly mini cedulky, že na těch nejpěknějších revírech se nesmí chytat na celosvazové povolenky.

I tak ale pokud budu mít možnost, rád se na ryby do Poděbrad vrátím.

Další fotky k tomuto článku zde

 Chytali jste v revírech zmiňovaných v tomto článku? Napište nám své z něj své zážitky nebo zkušenosti zde